Proč jsem začala šít pelíšky (a jaké)

 tylda  Když jsem byla mladá, šila jsem hlavně na sebe. Když jsem byla starší, šila jsem hlavně do bytu. Když jsem byla těhotná, začala jsem šít pro miminka. A když jsem si pořídila morčátka, začala jsem šít pelíšky. Tak je to prosté.

   Vyšlo by na samostatný článek (a třeba ho ještě napíšu), jak mi do života „na stará kolena“ přišla morčata. Ta nahatá. A pak jsem zjistila, že oni prostě zbožňují různé pelíšky. Chlupaté, nechlupaté, různých tvarů, ale hlavně měkoučké. A že takové pelíšky jsou skoro nezbytností nejen pro naháče, ale vlastně pro všechna morčátka. ...A také pro ježky, potkany, fretky a další malá zviřátka. (A to jsem si do té doby myslela, že pelechy se pořizují jenom psům, maximálně ještě tak kočkám…)

   Jako první pelíšek jsem měla tu známou papučku od české firmy O´lala Pets. Jsou sice skvělé, v tolika barvách, že si vybere každý a nadto se dají sehnat za pár kaček. ALE. Ale už za pár dní jsem zjistila, že hobliny se z ní téměř nedají dostat a ještě mě štvalo, že nemá měkčí dno… Tak jsem se pustila sama do šití.

 

 

   Několik měsíců jsem vybírala materiály.

   Několik měsíců jsem kreslila, měřila, stříhala, sešívala a párala. A rozčilovala se, když mi to nešlo.

   A několik měsíců jsem využívala svou morčecí partu jako pokusné králíky a pelíšky zkoušela v praxi.DSC_0362

    Za tu dobu mě překvapilo, jak je těžké najít vhodné materiály. A ještě víc mě překvapilo, že vymyslet, dobře udělat střih a dobře ušít takový pelíšek vůbec není taková sranda, jak to vypadá.

   Za tu dobu jsem si ujasnila, jaké by ty moje pelíšky měly být. V čem by měly být jiné. Jde především o tři body:


* vyjímatelné nepropustné „vložky“ – nač prát celý pelech, když ho nájemník počůrá, stačí vyndat, vyměnit a vyprat vkládací polštářek

* praktičnost -  materiál – snadná údržba i na hoblinách nebo Asanu

* design – svěží, moderní, neokoukaný

 

Vkládačky

Nechápu, proč už se to tak dávno nešije. Protože se to zdá naprosto logické. Tihle malí mazlíčci, to není jako pes, klíďo píďo si čůrají a kadí do pelechů a prát je celé co pár dnů mi přijde zbytečné, když to jde udělat jednodušeji. Proto většina mých pelíšků má vyndavací „polštářky“, které ze spodní strany mají hydrofobní materiál,

čili jsou více či méně nepropustné. Není tak potřeba prát celý pelech, jen se vymění vnitřky. Nadto je v nich jako prostřední vrstva polyesterové rouno (vatelín) vysoké gramáže, takže jsou měkké, proto slouží jako protiotlakové. Samozřejmě se dají tyto vkládačky 

kul_nahr1_2

 

použít i samostatně, jako pelíšek sám o sobě. Nebo mohu ušít vkládačky na míru přímo do vašeho pelíšku, který už máte doma.

 

Materiály

   

Vyzkoušela jsem všechny možné „chlupaté“ látky. A s překvapením zjistila,  že např. coral fleece je od každého výrobce diametrálně odlišný, s jinak hustým, dlouhým a měkkým chlupem. Nebudu zdržovat nudnou teorií; nakonec jsem vybrala pouze dva materiály, které, ač chlupaté, se dají bez obav (a ztráty nervů) použít i na hoblinách. Stačí vyklepnout, max. omést rukou, a člověk se nemusí trápit (mnohdy marně) s košťátkem, vysavačem a dalšími podpůrnými prostředky, aby z pelechu dostal bobky, seno a podestýlku… 

   Prvním je coral fleece soft (vyhovoval od jednoho jediného dodavatele). U pelíšků používám tu jeho stranu, kde je kratší chlup, aby byla údržba opravdu bezproblémová. Jedná se o materiál nádherně jemný a měkký. Používá se např. na deky. A druhým materiálem, který splňuje mé podmínky na snadnou údržbu je minky. Kdo tento materiál ještě nezná, měl by to napravit. Minky má kraťoučký chlup a je nebesky jemné, může – ale nemusí -  mít vytlačené puntíky nebo hvězdičky, což ještě zvyšuje jeho atraktivitu. Moji kluci (jako děti) minky milují. A Šimon (jako morče) v jiném pelíšku než z minky nespí :)

   (Bohužel neprošel např. bavlněný beránek. Ten je sice velmi příjemný, má vysokou absorpční schopnost a hlavně se jedná o čistou bavlnu, ale bohužel – podestýlce se z něj nechce. Nicméně používám ho na pelíšky tam, kde jsou morčátka na koberečcích a odpadá tedy problém s vyklepáváním hoblin.)

   
   Pochopitelně pelíšky nemusí být jen chlupaté. Šiju i celobavlněné, čili z obou stran je bavlněné plátno. Nejpraktičtější a nejhezčí mi pak přijdou ty, které jsou uvnitř chlupaté a zvnějšku bavlněné. Další variantou je „celochlup“, tedy z obou stran chlupatice. Některé pelíšky pak šiju tak, aby se daly použít oboustranně – buď dle ročního období nebo preferencí zvířátka se dá pelíšek protočit a uvnitř je buď bavlněná anebo chlupatá látka.

   Protože drtivou většinu materiálů, ze kterých pelechy šiju, používám i při šití pro miminka, jedná se skutečně o materiál kvalitní, s atesty o zdravotní nezávadnosti.

 

majda

 

   Střihy resp. tvary jsou pak samostatná kapitola, zatím nabízím pár prvních, ale v hlavě (a na papíře) už mám vymyšleno mnoho dalších.

 

Design

Mno. To je samozřejmě otázka vkusu. Ale já věřím, že protože jsou pelíšky pro naše čtyřnohé parťáky nedílnou součástí našich domovů, měly by být i důstojným bytovým doplňkem. Osobně mám ráda spíš střídmost, v barvách i vzorech. Snažím se vybírat látky, které neudělají ostudu modernímu interiéru. A i když je u mě praktičnost na prvním místě, nepřijde mi nijak nepatřičné, požadovat i od pelíšků pro domácí mazlíčky, aby splňovaly určitá estetická kritéria. Prostě aby byly pěkné. Opravdu pěkné. A pokud jsou okořeněné ještě špetkou vtipu, tím lépe.